Cyklovýlet k soutoku Moravy a Dyje
I když akce pouhý týden po slavnostním Prýglu, přeci se přihlásili všichni a navíc aj další noví lidi a nakonec nás byla pěkná "tlupa".
Akci jsme spojili s veřejnou akcí města Břeclav (Otvírání Lichtensteinských stezek) a soukromou akcí Andulky a tak jsme se těšili na super zážitky.
Setkali jsme se u farního kostela v Poštorné ze všech stran téměř na minutu přesně, kde jsme si prohlídli překrásný kostel a kulturní program před ním. Pak jsme po zaregistrovaní vyrazili, páč nás čekala ještě dlouhá cesta.
Trasa vedla zadem po Lichtensteinské k Pohansku, co je zámeček v této stejnojmenné oblasti. Tam byla pauza na svačinu, občerstvení a jiné potřeby, nákup zásob pro ty, co si nevzali jídlo, páč to byl poslední ostrůvek civilizace a pak následovala jenom džungle.
Naštěstí zde jsou slušné asfaltky, kde se dá odbrzdit a tak to občas vypadalo jak o závodech. Pak méně příznivá panelka a hrubá drť, ve finále už jen lesní pěšinka, ale není to tak hrozné zvláště když tam je sucho jako dnes.
Po cestě jsme mohli obdivovat "dravce", totiž čápy, kdo by náhodou nevěděl, na četných hnízdech. Dnes všichni seděli na vejcích, zklamaný Mirek musí navštívit soutok v létě, až budou učit lítat mladé, pak si vychutná focení...
Byl jsem zvědav, jestli to ten (čáp) odvážlivec nebo zoufalec na blízkém plotě nevzdal, zatím ne, ale jak jsem viděl hejno čumilů, co se přibližovalo na metr k němu, mám obavy, jestli to s nervama vydrží...Rád bych se tam mrknul za tři týdny, jestli se mu povedlo vysedět mladé.
Na soutoku bylo dnes hafo lidí, že se k němu nedalo téměř dostat a musela se vystát řada. O oblíbenosti tohto místa z české strany jsem už psal ódy jinde a nebudu se opakovat. Jedním slovem - nádhera. My, co jsme byly před časem na rakouské straně a minule aj na slovenské, víme své.
Cesta zpět byla rychlá, páč v dáli nad Pálavou se zatáhlo a bylo jasné, že tam aj vydatně prší. Pak se přihnal silný protivítr a dočkali jsme se aj prvních kapek. "Kdo je připraven, není ohrožen" řekla by Jiřka a ti, co měli prozřetelně "gumovou ochranu" totiž pláštěnky, si libovali; ostatní jsme docela promokli studeným deštěm prokládaným kroupama... Naneštěstí zrovna na otevřeném úseku, kde nebyly stromy...
Tak jsme se pokorně jako zmoklé slípky táhli dál, déšť nás rozhodil natolik, že jsme zapoměli aj na solidaritu a někteří hnali dál, jiní čekali pod bukem a další se rozhodli zamířit domů; já s Andulkou jakožto znalí místa jsme to vzali kolem Lán, jak bylo domluveno, kde jsme v protisměru potkali Pavla s Evou, naše "uprchlíky", kteří se rozhodli jet domů, ale proč to hnali na zcela opačnou stranu do Lanžhota, je mi dodnes záhadou...tak jsem je vyvedl z omylu, tedy jsem je doprovodil do Břeclavi a pak jsem se hodinu hledal s ostatními.Ti nakonec byli objeveni u Pohanska, kam to vzali zkratkou po původní trase.
Naštěstí jsme měli dostatečnou časovou rezervu a posléze, jak přestalo pršet a dokonce vykouklo i sluníčko, se opět zlepšila nálada, ale na odpolední program jsme si netroufli, páč ne každý měl sebou suché prádlo a tak jsme zakotvili u Andulky.
Tam bylo důstojné zakončení výletu, přání Andulce, která slavila krásné x-tiny :)) a projevila se jako skvělá hostitelka a (my to už víme dávno) jako vyhlášená kuchařka. Jen té pečené kachny jsem se nedočkal, jen té kachny.. :-((
Dámy si tedy povyměňovaly recepty a kulinářské zkušenosti, Anička vše zpestřila svým zážitkem z "páternosteru", který, spolu s ní, jednou vstoupí do dějin :-))
Bylo dobře, kvalitní vínko červené aj bílé zahřálo na duši i na těle a pak jsme se důstojně rozloučili s přespolními; sluníčko zas svítilo jakoby se nechumelilo,my místní jsme vyrazili ještě na losování cyklopasů pod Zámek, kde jsme přejali důvěru ostatních, ale nevyhráli jsme nic, jednou to bylo těsně vedle... Potkali jsme aj Miloše, prohodili pár slov a jelikož jsme si nechali u Andulky bágly, vrátili jsme se zpět, kde jsme ještě pokračovali v oslavě.
Shrnutí:
Cesta je pohodová, rovina, vhodná i pro menší děti a výlet v různé délce mohu jen doporučit.
Počasí nám ukázalo i svou druhou tvář, tedy kdo se poučil už ví, že se vyplatí mít pláštěnku, teplé oblečení, náhradní suché triko a ponožky, nůši jídla a v neposlední řadě blatníky. A přilbu, která chrání "palicu" nejen před kroupama :-))
Najel jsem 66 km, Verča 55, ostatní kolem 50, doporučuji seřídit tacháče, můj je přesný :)) Průměrka 16,4, což se už přibližuje k normálu :)) Magda a Eva se řadí do kategorie závodníků, ostatní jsme je občas doháněli. Verča si už zvyká na nové kolo, šlapala docela rychle. Andulka se sžila s novým kolem tak, že si ho bere (málem) do postele :))
Bylo nás 11: já, Anička, Verča, Zdenula, Zdenál, Mirek, naši noví známí Eva a Pavel; pak noví lidi Magda, Luboš a Lída, takto opět brňáci. Podle jejich slov se jim líbilo a tak doufáme, že to nebyla naše poslední společná akce.
Omluvili se Majka a Jiřka, která to řídila z bunkru a kterým jsme podali hlášení. Miloš měl trochu jiný program a nakonec jsem se viděli. Děkujeme všem za účast a skvělou společnost.
=Pavel=
A co na to Anička:
Na neděli se nikdo neodvážil přenocovat, tak si břeclavské jádro zopákne tradiční Pivní mušku, letos v pořadí druhou :))
=Anička=