Posezení u kafe AIR II
19. 8. 2008
Signál k posezení vyslala Zdenula a bylo jasné, že se jí na luxusní dovolené na hradě po nás stýskalo :-))) a tedy jsme u toho nemohli chybět. Jiřka se ujala organizace a za příznivé konstelace hvězd se jí povedlo zajistit skvělou účast v příjemném prostředí. Slétli jsme se ze všech stran jako Simpsonovi k televizi, pěšky, kolmo, autem, vláčkem... jak to šlo. Ani berle dokonce nebyly překážkou. Poprvé byla s námi Dana, své dojmy snad vyjádří, ale zas tak nesmělá nevypadala. Což je jedině dobře.
Díky dovoleným se povedlo vytáhnout Miloše a po dlouhé pomlce aj Verču. Majka se zotavuje u móře z předchozí dovolené :)). Nezklamaly Eva a Jarka, nakonec došel aj Mirek.
My s Milošem jsme zvolili cestu do Brna na kolách, potřeboval jsem projet Birkovu trasu a nachystat nějaké indicie k budoucí akci. Počasí bylo nádherné, v poledne už docela pálilo ale cesta ubíhala rychle a tak vzduchové chlazení fungovalo bezvadně. Po krásné jízdě pod Pálavou jsme překonali trochu ospalé vesničky s nezáživným okolím a posléze se blížili k Brnisku, kde to začlo být opět zajímavé svrateckými náhony, soutokem nebo vůbec parádní cyklostezkou kolem Svratky, nemluvě o krásných slečnách, co se tam proháněly na bruslích :)).
Po dobrém obědě v areálu stadionu v Komárově jsme dorazili do města, kde na nás už čekala Zdenula a ještě jsme měli čas k odlovení jedné "kešky" a návštěvu Radnice i radniční věže.
Posezení se odehrálo v restauraci Air v prostorách Zemského muzea. Příjemná atmosféra a možnost zaparkovat kola neměly chybu.Tentokrát na nás obsluha neměla moc času a evidentně nestíhala. Mladík se trochu pletl v objednávkách a trochu ošulili úpravu kafe, ale my to celkem chápeme.
Probrali jsme všechny záležitosti, popřáli oslavencům Evě a Milošovi a pak jsme se důstojně rozloučili.
Na nádraží nás ještě brněnské zdravé jádro doprovodilo, pak jsme už čekali na ten správný vláček. Po cestě Miloš poodhalil obsah svého baťohu, který se stává živou legendou. Dámy, nevěřily byste vlastním očím: souprava na vytahování klíšťat, manikůra, šitíčko, tabletky na úpravu vody... Když jsem se ho zeptal, jestli existuje nějaké nářadí, které nemá, vytáhl superuniverzální nožík a má opravdu skoro vše. A to měl prý odlehčené vybavení. Další obsah je mi záhadou.
Jisté je jedno, totiž že s Milošem se nikdy neztratíte :-))).
Bylo nás jedenáct :)) Anička, Dana, Eva, Jarka, Jiřka, Miloš, Mirek, Pavel, Verča, Zdena a Zdeněk.
Sejdeme se na Falkensteinu :))
Pavel.
Fotky se mi moc nepovedly, poslední záchranou je Miloš, tak tlačte na něj :-))
Díky dovoleným se povedlo vytáhnout Miloše a po dlouhé pomlce aj Verču. Majka se zotavuje u móře z předchozí dovolené :)). Nezklamaly Eva a Jarka, nakonec došel aj Mirek.
My s Milošem jsme zvolili cestu do Brna na kolách, potřeboval jsem projet Birkovu trasu a nachystat nějaké indicie k budoucí akci. Počasí bylo nádherné, v poledne už docela pálilo ale cesta ubíhala rychle a tak vzduchové chlazení fungovalo bezvadně. Po krásné jízdě pod Pálavou jsme překonali trochu ospalé vesničky s nezáživným okolím a posléze se blížili k Brnisku, kde to začlo být opět zajímavé svrateckými náhony, soutokem nebo vůbec parádní cyklostezkou kolem Svratky, nemluvě o krásných slečnách, co se tam proháněly na bruslích :)).
Po dobrém obědě v areálu stadionu v Komárově jsme dorazili do města, kde na nás už čekala Zdenula a ještě jsme měli čas k odlovení jedné "kešky" a návštěvu Radnice i radniční věže.
Posezení se odehrálo v restauraci Air v prostorách Zemského muzea. Příjemná atmosféra a možnost zaparkovat kola neměly chybu.Tentokrát na nás obsluha neměla moc času a evidentně nestíhala. Mladík se trochu pletl v objednávkách a trochu ošulili úpravu kafe, ale my to celkem chápeme.
Probrali jsme všechny záležitosti, popřáli oslavencům Evě a Milošovi a pak jsme se důstojně rozloučili.
Na nádraží nás ještě brněnské zdravé jádro doprovodilo, pak jsme už čekali na ten správný vláček. Po cestě Miloš poodhalil obsah svého baťohu, který se stává živou legendou. Dámy, nevěřily byste vlastním očím: souprava na vytahování klíšťat, manikůra, šitíčko, tabletky na úpravu vody... Když jsem se ho zeptal, jestli existuje nějaké nářadí, které nemá, vytáhl superuniverzální nožík a má opravdu skoro vše. A to měl prý odlehčené vybavení. Další obsah je mi záhadou.
Jisté je jedno, totiž že s Milošem se nikdy neztratíte :-))).
Bylo nás jedenáct :)) Anička, Dana, Eva, Jarka, Jiřka, Miloš, Mirek, Pavel, Verča, Zdena a Zdeněk.
Sejdeme se na Falkensteinu :))
Pavel.
Fotky se mi moc nepovedly, poslední záchranou je Miloš, tak tlačte na něj :-))
Komentáře
Přehled komentářů
osobáček (Zdenula, 20. 08. 2008 22:01)
jé to je mi líto, že vám rychlík nevzal kola a nediv se jádru, věci i lidi jsou prchavé ;D
radnice... (Pavel, 20. 08. 2008 20:55)
No vidíš, Zdeni, však taky
píšu, že s Milošem se vyplatí kamarádit :))) a na nádraží nám zbylo
ještě hafo času, rychlík nám kola nevzal až ten další osobáček o hodinu
později ale to už nám zdravé jádro prchlo :((
článeček Pájo, (Zdenula, 20. 08. 2008 20:12)
jako z pohádky)), ještě že
vás s Jiřinkou máme, vy splníte možná i nemožná přání;), díky vám ještě
jednou...jejda, škoda, že jsem nevěděla, že vás brněnské jádro
vyprovodilo na vlak, bych se přidala). Mimochodník - z věže radnice byl
krásný pohled všemi směry), na paní uvaděčku zapůsobil Miloš svým
sportovním vybavením a 70km, co měl v nohách a šarmem a ona nám pak
dokonce ukázala i další prostory radnice - např. koncertní sál,
nejstarší místnost a nádhernou místnost, kde se prý dělají rauty a ty
zdi jejda přímo krása) a to nemluvím o oknech a okýnkách, stropech atd.
