Moravská cyklotlupa

    Náhrada za Ochozskou kachnu byla  -co se km týče - jen slabším odvarem toho, co bylo plánováno; kachnou byla aj předpověď počasí, která již týden dopředu věštila hotovou Sodomu-Gomoru. Tůdle..! Chybějící kilometry jsme vykompenzovali zvýšeným tempem a zůstalo tak i dostatek času na kochání a četné posezení u pivka, a tak nám ani nevadila absence bab.

    Byla navržená trasa Anglickou alejí do Mikulčic a po cestě zpět byl naplánován ranč U zlomené šlapky a pak závěrečné pivečko U Ludvy. No, v tom horku... Cestou bylo podáno hlášení a Anička nás ještě přizvala na karban, páč prý je jí nějak smutno. Takže plán skvělý.

    Cesta ubíhala svižně a než bys řekl švec, už jsme se proplítali davem a stánkami v areálu Mikulčických vykopávek mrtvých i živých. Ty zde zastupovaly davy Bulharů-ek, kteří zde měli pouť a pokud by to měl být statistický vzorek národa, tak hezkou babu nemají ani jednu. Zlaté moravské holky! Tedy, ještě nejásejte, neže by byly obzvlášť úchvatné zrovna úplně všechny, ale, s přimhouřením oka, si vybere skoro každý .

    Ještě jsme prodloužili trasu po areálu a do vesnice, a když bylo kochání dost, tak nezbývala než cesta zpátky. Krásné dlouhé lesní úseky asfaltem jsme prosvištěli za občasného zastavení na focení a za nepřetržité konverzace na účet bab, kterou jsme mohli bez zábran naplno rozvinout. No co jiného, hokej už přece skončil .

    Na ranči, kde nás vítala delegace pejsků, jsme pak dali delší odpočinek ve stínu a vychlazeného pivka z dvanáctého schodu. Pak ještě zbývalo pár kilometrů k  Lanžhotu a stejnou cestou až k Ludvovi, kde měli obzvláště vychlazené pivečko čerstvě čepované. Nakonec jsme dorazili k Aničce na ten karban.  Miloš přizval i rodinnou tlupu, navíc - jak říkal - za sebe kaskadéra v žolíku Radka, který nám dal teda fakt na frak. Nedařilo se hlavně Karlovi a to tak, že kdyby si měl za to vybírat štěstí v lásce, byl by už na druhý den ženat . A to ještě musel poslouchat ty přiblblé hlášky, že... Holky také přichystaly něco k snědku, čili jejich místo v tlupě je nenahraditelné a pánské jádro to samozřejmě oceňuje.

    Nu což, každá sranda jednou skončí a poté, co se vytratil Miloš a spol. - prý že zmokne prádlo - jsme ještě  karbanili, štěstí se ale už nijak neotočilo, snad jen na Karla, který v závěru konečně několikrát usmoleně uzavřel.

    Den byl tedy suprový, žolíkovým králem se stal Radek a pánské torzo cyklotlupy urazilo 73 km.

Pavel

 FOTO Miloš