Moravská cyklotlupa

    Den předem na karbanu byla domluvená i neděle na kole, samozřejmě pouze v případě příznivého počasí. To se opět vydařilo, navíc byla přislíbená účast Verči, když už ne na kole, tak alespoň na kartách, na které nás Anička opět pozvala. Bylo domluveno také setkání se sekcí "B" (Miloš + x) na ranči (U zlomené šlapky), ke kterému nakonec z jistých důvodů nedošlo.

     Vyrazili jsme tedy s Karlem na Slunečnou, což je vršek a rozhledna zároveň, kdesik nad Pavlovicama. Tentokrát foukal svěží vánek do zad a tak jsme přifrčeli za necelou hodinku s průměrem 23,6 na místo činu. Nahoře nám větřík konečně zchladil horké hlavy a když jsme se náležitě pokochali výhledama i posezením, bylo načase promyslet cestu zpět.  Mezitím zvonil telefon a  už jsme referovali  Aničce i Jiřce o průběhu výpravy; inu, hlášení musí být a kontrola také  .  To už jsme měli naplánovanou cestu mírnou oklikou přes Rakvice, Podivín k Janohradu, a aby toho nebylo náhodou málo, ještě kolem Nového dvoru lesní rychlovkou do Poštorné. Cesta ubíhala podle plánu a na Janohradě bylo taky plánované pivečko, které dnes opravdu sedlo, leč mně pořád nevychladilo zevnitř a tak jsem pokukoval, kde skočit do vody. Nakonec jsem v Prostředním rybníku dal pár temp a konečně smyl se sebe prach. První koupání v přírodě bylo sice opožděné, již dřív jsem to chtěl zkust na Prýglu, ale zde jsem již nezaváhal a neprohloupil, páč voda je už poměrně teplá. Karel s díky odmítl a tak čekal, naštěstí potkal kamaráda a alespoň pokecal. Pak jsme valili již po dobře známé cestě dál, lesní parádní dálnice byla příjemnou tečkou za pohodovým výletem, na konci kterého nás čekal ještě karban a kousek cesty domů. Karel se tentokrát nedal zlomit a karban kategoricky zamítl, doteď netuším, zda kvůli volání divočiny (tedy babám nebo kamarádům), nebo - a to nejspíš - jsem ho včera těma kecama vylekal .

    Závěrečný karban tedy probíhal v naší osvědčené sestavě, tedy s Aničkou a Verčou. Jako obvykle štěstí sedlo na Aničku i s přídělem žolíků v každém kole a my s Verčou jsme se jen občas trapně uchytili, nicméně bylo veselo i tak. Verča alespoň podala náležité hlášení z dovolené, prý jinak velmi příjemné, leč neodpustitelně propásla prvomájovou šanci na líbání, nemluvě o čarodkách .  No pozdě bycha honit, snad se zadaří příště. Verča posléze prchla domů, páč měla lepší nabídku, i když si popravdě neumím představit, co může být lepší než karban . Nicméně, do večera ještě daleko a tak jsme pokračovali dál. Snad by se již nic nezměnilo, to by ale  Anička nesměla objevit vzorek slivovice. Po prvním koštu došlo k zajímavému přírodnímu úkazu, páč se karta najednou obrátila a následovala šnůra triumfálních výher z mé strany, většinou z voleje. Tento nevídaný jev nás oba zaskočil, mě samozřejmě příjemně, a můžeme se jen dohadovat, zda to bylo zbystřením či otupením mysli a jak u koho, či něco jiného. Faktem je, že když už zbyla k pití pouze voda, karta se pomalu začla vracet do normálu a umožnila Aničce - která smutně konstatovala, že takovou potupnou porážku ještě nezažila - závěrem alespoň čestně napravit reputaci.

Teď jen škoda, že se to nikam nepsalo, páč to mohla být dobrá odveta a vstoupit do dějin cyklotlupy; takhle bez důkazů mi to nikdo neuvěří. Nicméně, po zkušenostech z minula, i po konzultaci s Jiřkou, jsme došli k závěru, že tuto anomálii víno nevyvolává, a tak se budeme vědeckým zkoumáním vedlejších účinků slivovice v budoucnu intenzivně a zajisté i seriozně zabývat . Tož, tak!

Z pohledu cyklisty dnes vydařený den a 53 km skoro se vším všudy .

Pavel