Nach Falkenstein! 2016
Výpravy na Falkenstein, jež nás sporadicky doprovázejí historií naší Tlupy, měly od počátku zvláštní slavnostní nádech a staly se naší srdeční a kultovní záležitostí. Možná i díky jedinečnosti upravených rakouských vinařských vesniček, vábivé vůně a chuti hroznů a burčáku a také docela obtížné trase, která odradí nejednoho svátečního cyklistu. A nejinak tomu bylo i dnes, obzvláště, když od první slavné výpravy na Falkenstein - a naší první cyklovýpravy vůbec-, uplynulo právě 10 let.
Na startu ve Valticích jsme se sešli všichni včas, jmenovitě Anička, Jiřka, Maruška, Pepa, Miloš a já, a abychom zachovali dekórum, jsme si hned slavnostně přiťukli šampaňským, s mnoha přáními do další desítky. Pak jsme ještě malinko upřesnili detaily a nezbývalo než vyrazit. První stoupání na Rajstnu nás prověřilo, jak jsme na tom celkově fyzicky i duševně a nutno říci, že jsme obstáli. Ovšem domluva - nedomluva, jsme se zase neplánovaně rozešli, respektive naše dvě rychloběžky pojaly výklad trasy po svém a tak jsme se pořád někde hledali, čekali a popojížděli. Tentokrát jsem alespoň nebyl za trotla zas já :)). My skalní jsme se však drželi předepsané trasy, a tak kousek za ponožkovou vesnicí Herrnbaumgarten, jejíž byvalá sláva již notně vybledla a pomohla by jí snad jen výstava spodního dámského prádla, jsme dali plánovanou krátkou pauzu u koštu hroznů.
Leč všechny cesty vedou do Falkensteinu a tak nakonec vše dobře dopadlo, naše dvě závodnice nás tam již drahnou dobu čekaly a tak jsme se mohli podruhé slavnostně přivítat. Inu, příště je třeba víc prostudovat mapu a instrukce a nehonit se za kdejakou oranžovou chimérou, co se zrovna namane:)).
Ve Falkensteinu jsme obkroužili také slavnou sklepní uličku, ale burčák nikde nenabízeli a tak jsme vzali zavděk posvátným pramenem Mariongrotte a s odpočinkem ve stínu stromů u ní.
Po pořádném odpočinku nás čekal ještě výstup k hradu a pak parádní sešup kamenitou polňačkou a pak i dobrou silnicí směr Guttenbrunn, z něhož nás čekali už jen příjemné sjezdy a rovinky takřka až do cíle. Rychle jsme tedy profrčeli Ottenthalem, Mikulovem, až v Sedleci jsme chtěli vyměnit naše peníze za dobré pohoštění, ale neuspěli jsme. Nakonec padla volba na Rychtu, takto proslulou restauraci ve Valticích, kde jsme, po zdolání závěrečného hlohoveckého kopce, posléze také zakotvili a nelitovali jsme.
Po dobrém pozdním obědě následovalo rozloučení; tedy jsme se rozloučili s náměšťskými přáteli Marií a Pepou; já s Milošem jsme nasměřovali kola do Břeclavi a holky se ještě rychleji dopravili tamtéž autem. V Břeclavi jsme se pak rozloučili s Milošem a nás zbylé tři čekal ještě nedělní program pod taktovkou Aničky. To už je ale námět na další reportáž.
Trasa: klasická s malými úpravami, ujeto 53 km, nastoupáno 850m
Počasí: slunečno a velmi teplo, později příjemný vánek a polooblačno.
Průběh: bez úrazů a technických potíží. Nálada skvělá.
Foto ještě teplé, u Miloše
Nezbývá, než poděkovat všem za účast, skvělou společnost a pohostinnost. Takže díky!
Pavel, kníže z Klentnic
Komentáře
Přehled komentářů
Kníže z Klentnic - zase jsi to pěkně připravil. Dík - Náměšťáci
dodatek
(Pavel, kníže z Klentnic, 6. 9. 2016 17:51)...dodávám, že to byl v pořadí sedmý ročník, opět byly vydány cedulky a památné glejty, z čehož měli všichni radost. Původně jsem chtěl popsat i nedělní program a cestu zpět, ale to by bylo u mně na dlouhé povídání a ne každý by to vydržel číst do konce. Snad jen, že v neděli jsme si prošli Stezku bosou nohou, někteří doslova, a nakonec jsem stihl i ten burčák. A abych toho neměl málo, jel jsem pak do ZN po ose, tentokrát v rekordním čase. Takže, u mne dobrý, celkově 145 km.
Re: dodatek kníže z Klentnic
(Zdenula, 7. 9. 2016 8:33)
a jejda to je moje prokletí :D, já si říkala, proč mě bolí kolena - a já zdila :D, místo zdění bych brala tu Maltu, písek a moře volna, kutálení by mi šlo, páč prý jsem vykutálená :D :D :D
mějte se sluníčkově ":o))
takže tentokráte
(Jiřka, 5. 9. 2016 20:13)nebyl za trotla nikdo:)). Každý měl svoji pravdu, neboť první kvóta Reistna mohla býti kolonáda i Reistna - hraniční přechod. A když člověk nechce býti brzdou, tak se žene i za chymérou....Důležité je, že jsme se neztratily a poradily si. Ještě doplním, že u léčivého pramene v podhradí jsme pozřeli nepečenou dortu, kterou Anička vláčela v tom tempu sebou:)). Celkově byl výlet super, počasí vyšlo, dobré jídlo nakonec taky bylo. A bez brblání by to byla nuda:)) 10. výročí bylo důstojně oslaveno! ( cením si toho, že mě i po těch deseti letech ještě vůbec někdo hledal:)) ).
Re: takže tentokráte
(Pavel, kníže z Klentnic, 6. 9. 2016 15:19)Ano, jubileum bylo důstojně oslaveno sportovním výkonem. Tak za deset let opět na startu! Ale proslýchá se, že budeš pořizovat elektrokolo? Nic proti, ale pak si přejdi k nějaké elektrotlupě, nebo ji můžeš při té příležitosti založit :))
Re: Re: takže tentokráte
(Jiřka, 6. 9. 2016 18:12)Já??? Pokud si vzpomínám, tak to byla všeobecná debata a uvažovali o tom všichni. A Ty jsi dokonce tvrdil, že si ho sestrojíš sám:)). Jinak bosá noha neměla chybu, doporučuji projít. Kdo má "fejsbůk", je tam pár fotek...
:)
(Zdenula, 6. 9. 2016 6:42)myslela jsem na Vás ve stínu Špilasu a fandila z dáli; inu i kufrování patří k tomuto výletu na kolech, páč nejednou za těch 10 let i ostřílení ztratili svůj směr :D, stačí zalistovat pamětí či archivem; mám velkou radost, že se vám akce vydařila a že počasí přálo
Re: :)
(Pavel, kníže z Klentnic, 6. 9. 2016 15:30)Tak Zdenulo, koukej se rychle dát dohromady, neboť první Falkec jsi jela s námi taky, a jako zakládající člen prostě nesmíš chybět. Teď jsi to zazdila, ale příště tam budeš, i kdyby ses měla kutálet. A běda, běda ti, jestli ne! :))
... rychloběžky s chimérou
(Anička, 6. 9. 2016 9:44)
Teda lidi zlatí, pochvala veliká, jsem včera po přečtení nebyla schopna ani odepsat. Jak jsem si přečetla rychloběžky s oranžovou chimérou tak jsem se rozesmála a nevyplodila jsem jednu souvislou větu.
Vždyť by to byla nuda, kdyby se něco nestalo a navíc Falkenstejn je tím snad už proslulý, že i ostřílení jedinci vezmou jiný směr a někde bloudí ve vinicích. Teda tady bloudění nebylo. Ta "oranžová" nás tak hnala kupředu, že některé už jsme byly v polovině cesty když si ten zbytek odpočíval ještě někde ve stínu korun stromů na startu. Nakonec dobře jsme udělaly, že jsme se čas od času posunuly kupředu, poněvadž bychom pak byly za brzdy a to jsme tedy vůbec nechtěly připustit.
Ale konec dobrý, všechno dobré... Těším se napříště.
PS: Můžu studovat mapy horem dolem i obráceně, stejně se někde chybička vloudí... chi chi
Re: ... rychloběžky s chimérou
(Pavel, kníže z Klentnic, 6. 9. 2016 15:12)
Takže vše dobře dopadlo, jsem rád, žes to zkusila a šlapalo ti to teda velmi dobře. A když jsem zkusil jízdu na tvém tátošovi, se divím, že ještě žiješ :)) Ale je to asi otázka zvyku, ke konci to už šlo i mně.
Díky taky za zázemí a všem za účast a společnost.
super
(Miloš, 5. 9. 2016 21:18)super akce i milé setkání, a skvělé pohoštění (na úvod, pod hradem i na závěr :-))
Poslední akce
(Josef a Marie, 7. 9. 2016 23:02)