Moravská cyklotlupa

Tož dobrá akce to byla. Překvapilo mne, jak se mi zpočátku dařilo i ve hře... V metropoli jsem byl od devíti hodin, takže stánky jsem si v pohodě prošel (ostatně byl jsem v Brně už před týdnem) a hurá na periferii. Cesta pěšky byla taktéž v pohodě a zabloudil jsem, až téměř u cíle a jen proto, že jsem nevěřil navigaci... A zábava ve stodole také super. Cestu zpět k nádraží jsem zvládl za hodinu, abych stihl rychlík (za svou životní láskou) v 17.10. To se mi také podařilo, když ovšem vlak zastavil v Heršpicích, zjistil jsem, že to není rychlík :( Takže jsem si po letech zas užil jízdy v osobáku: Bez Wi-Fi, v koženkových sedačkách, s neustále otevřenými dveřmi... Ovšem zajímalo by mne, jak v takovém vagonu vypadá ten požární poplach ...

už dlouho jsem se tak nenasmála. Ten kousíček, co jsme si prodloužili k šalince, byl nic proti tomu našemu bloudění cestou na bowling, Zdeni:)). To byl přímo okruh Žabinami! Jsem ráda, že jsme se sešli, pokecali a vypadli trochu z toho předvánočního mumraje. Zdenulka je šikula na organizaci soutěží a odměňování:)). To nemělo chybu:)). Mireček nás převálcoval, páč došel odpočinutý až na druhé kolo, že...Na trzích bylo moc plno, ale probojovaly jsme se s Dášou k jednomu stánku dát si aspoň klobásku, když nás všicni opustili:)).

Jo tak je mi už jasné, že pokud chodí Mireček tak pozdě i na rande, že zůstal sám :)) Jinak, bylo to důstojné ukončení sezóny MCT v krásném předvánočním čase. Ale na loučení se starým rokem je ještě čas, s některými se ještě letos uvidím.

Já bych řekla, že to nebyl okruh Žabinami to byl okruh kolem dokolečka Brnem a místy jsem měla pocit, že snad jedeme už druhé kolo. A to, že mne nerudný pan řidič cvaknul ve dveřích to už byla jen třešinka na dortu. Jsem Jiřinku podezírala, že má asi nějaké nové hodinky co před námi skrývá a ty ji hlídají jestli moc nespí, jestli se správně pohybuje a tak proto nás táhla kudy tudy do Bavorova chi chi.... ještě, že nebyl napadnutý sníh neb tam byla cedulka , že v zimě jsou chodníky neudržované, to bychom tam mohli normálně někde uvíznout v závěji... Na druhou stranu kde bychom se tak nasmáli. Já vůbec měla celý den od božího rána nějaký takový divný... Požární poplach ve vlaku co jedu ve vagunu číslo 22 a kde myslíte, že jsem seděla - správně , přesně tam chi chi...Pak se Jiřince zase líbilo moje objednané pití, prvně čajíček to si asi myslela, že mně podstrojují něco lepšího než jí když jsem měla to samé a pak prej i kafíčka, to se napráskala sama, že mi upíjela z mého hrníčku... podle těchto zážítků se vůbec divím, že jsem se trefila do kuželek. Ale bylo s Vámi skvěle, už se těším na další setkání.

Tak teď mi opět tekly slzy od smíchu:)). S tím čajíčkem a kafíčkem to bylo jako v té pohádce o holčičce a medvědech. Taky jim ujídala, ale kašičku:)).

byly myšleny pro radost, pokud se vám něco nelíbí, stačí podarovat dál, ať dělají radost jiným, já -jako podarovatel s tím souhlasím :)
Pájovi díky za uveřejnění článku :)

Všem za společnost, dárečky a Zdenulce za perfekt organizaci. I když se mi ve Stodole nikdy nedaří, jsem spokojen. Kromě bowlasu toho bylo dnes více, začlo to požárem, hřbitovem, okružní jízdou po Brně, černými pasažery, pěším poznáváním Žabin, nakonec i trhy jsem viděl a mám i nové boty. Akorát bylo na všechno málo času. Též jsem si nestačil víc popovídat s těmi, co tam byli a neviděl jsem ty, co tam nebyli :))